Sluneční město

6.3.2008 | Martin Matoušek | Projekty | Komentářů 0 |

Nový pohled solární stavby znamená spojení moderních poznatků se starými kulturními tradicemi a respektování místa, světových stran, natočení a geometrie staveb. Aktivní solární stavby se nespokojují pouze s možností vstřebávat a uchovávat teplo ze Slunce, ale i zároveň co nejvíce omezit spotřebu energie z nenahraditelných zdrojů.

Sluneční město - foto, Hyperbydleni.cz

V optimistických vizích scientistů mělo lidstvo v těchto dnech osídlovat okraje sluneční soustavy a spokojeně si užívat nižší měsíční gravitace. Na druhém pólu tu ke stejnému datu máme beznadějné přelidnění planety, pochmurné vize šedivých totalitních společností, žijících ze dne na den. Naštěstí se ani jedna z vizí zatím nestala skutečností. Dům je pro nás stále docela pochopitelnou a ne úplně zákeřnou schránkou na přebývání, plnící své základní funkce: chrání nás před deštěm, mrazem, poskytuje soukromí, umožňuje pracovat, žít - málokdo z nás ale žije v „inteligentním“ domě. Jak tedy vypadají inteligentní solární domy, které se dnes staví?

Slunce jako sluha

Příkladem takové stavby je Heliotrop, podobající se bachraté ohňostrojové raketě. Je to šestnáctihranná budova, která se otáčí na „kuří nožce“ a sleduje pohyb slunečního kotouče. Tento impozantní dům „Heliotrop“ (řecky znamená „obrácen k slunci“) svého stvořitele architekta Rolfa Dische v roce 1994 dokonale proslavil. Tato futuristicky působící stavba na jižním okraji jihoněmeckého Freiburgu je celá doslova obalena fotovoltaickými články. Nástavba nad střešní terasou má podobu velké plachty o padesáti čtyřech metrech čtverečních a je pohyblivá kolem dvou os. Solární články zásobují elektřinou obytnou jednotku a kanceláře, celkem tedy 256 metrů čtverečních a ještě mohou dodávat do veřejné sítě trojnásobek energie, který stavba sama spotřebuje. Architekt této pozoruhodné konstrukce, čtyřiapadesátiletý Rolf Disch, před lety patřil k radikálním odpůrcům jaderné elektrárny ve Wyhlu, později se věnoval stavbě solarmobilů a v roce 1987 získal s jedním ze svých strojů titul mistra světa. Nakonec se rozhodl pro solární architekturu. Prototyp Heliotropu obývá se svou ženou. Investice 3,2 milionu marek se mu vyplatila. Prodal již dva podstatně levnější nástupce svého ekodomu, jeden jako kancelářskou budovu.

Sluneční město - foto, Hyperbydleni.cz

Les malých Heliotropů

Solární sídliště Schlierberg, které Disch následně buduje a za které dostává prestižní německou cenu „Architektonické dílo roku 2002“ poprvé využívá stejný princip domu Heliotrop, ale ve větším měřítku. Dischovo sídliště má kladnou energetickou bilanci. Za elektřinu se v něm neplatí, ale díky střešním panelům inkasuje. Za nemalou, ale ne přehnanou investici se v něm dá s bytem koupit i střešní minielektrárna, která zaplatí i za nevelké ostatní energetické vstupy (například na vaření) a ještě něco zbude. Nízké zimní slunce prohřívá polopropustné čelní skleněné stěny bytů, vysokému letnímu slunci naopak stojí v cestě fotovoltaické panely a o to více vyrábějí. Dokonalá několikavrstvá izolace hlídá požadovanou teplotu (tedy i chládek) uvnitř, přesto vnější konstrukce balkonů dodává domu vzdušný vzhled. Na první pohled něco výjimečného. Také zde vyrábějí fotovoltaické články výrazné přebytky elektrické energie, které jsou určeny do veřejné sítě. Tyto takzvané plusové energetické domy vyprodukují ročně přebytek elektřiny 10 až 20 kWh/ m2. Vzhledem ke zvýhodněným výkupním cenám elektřiny vyrobené ze slunečního záření, které od dubna 2000 stanoví německý zákon na podporu obnovitelných zdrojů energie (zákon EEG), tvůrci předpokládají, že každá domácnost za vyrobený proud inkasuje „sluneční rentu“ ve výši 150 až 460 EUR měsíčně. Rolf Disch však ujišťuje, že finanční přínos netvoří rozhodující aspekt v koncepci jeho staveb. „Dostatečnou kvalitu bydlení zajišťují dva základní předpoklady - světlo a slunce.“ Architekt se nezříká výhod moderní civilizace, ale usiluje o jejich optimální využívání. Jak si představuje komfortní život v souladu s přírodou? Třeba tak, že automobilovou dopravu vykázal na okraj sídliště: místo garáže najdete přede dveřmi každého domu stojany na jízdní kola.

Sluneční město - foto, Hyperbydleni.cz

Slunce nad městem

Ekologické město Freiburg je nejteplejším městem Německa s největším počtem slunečních dnů a využití solární energie zde má proto nejen své logické odůvodnění, ale hlavně i návratnost. Právě proto najdeme solární panely jak na střechách státních a veřejných institucí, tak i na obytných domech. V neposlední řadě má ve Freiburgu tento trend i institucionální podporu; právě takové mezinárodní společnosti pro výzkum solární energie jako International Solar Energy Society (ISES) či Das Fraunhofer-Institur für Solare Energiesysteme (ISE) zde mají svá sídla.

Sluneční město - foto, Hyperbydleni.cz

Solární dřevo-sídliště

Na území 1,5 ha bývalého francouzského armádního areálu, naproti studentskému městečku Vaubau plánuje a staví Rolf Disch od roku 1996 sídliště. Sídliště se skládá z několika hloubkově situovaných řadových rodinných domů směrem k Merzhauserově ulici a je propojeno pravidelnou komunikační sítí. Několik základních komponentů určuje podobu tohoto sídliště. Za prvé je to zřetelný „stavebnicový charakter“ zástavby, dále použitý materiál a barva. 3 Modulové dřevěné domy využívají a variují jedno základní dispoziční schéma. Nabízeny jsou ve dvou či tříposchoďovém provedení s přízemní halou, která se otevírá bezbariérově do zahrádky na jižní straně pozemku, s užitnými místnostmi v patrech a podkrovním ateliérem, jenž tvoří proporčně snad nejatraktivnější prostor celého domu. Do prostoru pultové střechy je možno na místo ateliéru vestavět i terasu. Vstup do domu je ze severní strany.

Sluneční město - foto, Hyperbydleni.cz

Ekologický koncept

Použitý materiál odpovídá ekologickému postoji architekta, jenž k nemalé radosti bádenské dřevařské loby upřednostňuje Rolf Disch jako vyučený truhlář, dřevo. Stropy, podlaha, stěny jsou tak zhotoveny ze dřeva či obloženy dřevěnými aplikacemi nejrůznějších druhů i tlouštěk. Smrkové trámy jsou tak například použity na nosné konstrukci, zatímco fošny z dalších druhů „měkoty“ z borovice či modřínu tvoří stropy. Také dezén podlahových krytin je nabízen ve velkém množství variací, ošetřený disperzními laky či přírodními vysýchavými oleji. Tvrdé dřevo jako dub či buk našlo uplatnění na exponovaných místech, jako jsou schodiště či prahy. Z našeho stále ještě šedivého panelového pohledu barevná škála Dischových domů téměř až bolí, člověk by si snad přál méně pastelově oranžové, modré, červené či zelené. Z pohledu historického kontextu i dnešní zástavby jak ve Freiburgu, především pak i v sousedním francouzském Alsasku je však tato barevnost zcela legitimní. Obdobně totiž vypadají mnohé vesnice v okolí a pro domácí je tato barevnost zcela normální a svým způsobem nakonec i všední.

Sluneční město - foto, Hyperbydleni.cz

Technický sever, obyvatelný jih

Zcela markantní je rozdíl mezi jižní a severní stranou domů. Zatímco se jižní strana s balkóny a zcela prosklenými okny otvírá slunci, vchodová strana severní je opatřena jen nepatrným množstvím oken. Řadové domy, tak jak je definuje sám architekt, jsou variantou „plusenergetického domu vyrobeného ze dřeva, jež kumuluje CO2 a sluneční energii, a zaručuje tak budově přirozené klima“. Co však dělá jeho dům plusenergetický, potažmo ekologický? Co to je za dům? Z jakých předpokladů a konstrukčních zásad a použitých materiálů architekt vycházel? Podle Dische jde o takový dřevěný dům, který v celkové roční bilanci vyprodukuje více energie, než je jeho obyvateli spotřebováno. K docílení je však prý nutné dodržet několik zásadních podmínek. Za prvé musí být dům dokonale utěsněný a izolovaný. Předsunutá střecha, situovaná na jih, by měla být kompletně pokryta
fotovoltaickými panely, jež transformují sluneční energii na střídavý proud, dodávaný dále do sítě. Poměrně důležité je i to, že předsunutá střecha balkonu splňuje krycí, resp. zastiňující funkci, čímž zejména v létě zamezuje vniku „nežádoucího tepla“ do domu. Zásadní komponent jižní fasády pak tvoří prosklení. Velkoplošná třívrstvá okna z bílého skla propouští v zimě, kdy paprsky dopadají na fasádu v ostrém úhlu, až 20 % sluneční energie, čímž je dosaženo i částečného vytápění místností.
Částečný ohřev užitné vody zajišťují kolektory zabudované v zábradlí. V neposlední řadě je to větrací systém s regenerátorem, který spotřebovanému vzduchu v domě odnímá kolem 80 % energie a navrací ji zpět do oběhu.

Sluneční město - foto, Hyperbydleni.cz

Kdo je Rolf Disch

Vyučen jako truhlář a zedník. Poté studoval na stavebně technické škole ve Freiburgu (Bautechnikschule) a na odborné škole pozemních staveb v Kostnici (Fachhochschule). Od roku 1969 vlastní architektonickou kancelář propagující ekologické solární stavby, zabývá se vývojem a realizacemi solárních a ekologických staveb, tzv. „plusenergetických domů“ (Plusenergiehaus). V letech 1998 - 1999 byl hostujícím profesorem na státní vysoké škole v Karlsruhe (Hochschule für Gestaltung). V posledních letech obdržel několik ocenění, například Evropskou solární cenu (Europäischer Solarpreis) za dosavadní činnost na poli ekologických staveb.

Sluneční město - foto, Hyperbydleni.cz

Hrstka osvícených

Solární sídliště tvoří decentní protipól přísně střiženému studentskému sídlišti Vaubau i jednotlivým, v okolí rozesetým domkům a přispívá v každé řadě ke zvýšení atraktivity této lokality. Architekt pružně reagoval na poptávku po menších dostupnějších domech
 a nabídl tak kompletní projekt, jehož developing, plánování, financování a nakonec i realizace je od začátku až do konce v rukou jeho kanceláře. I přes některé posměšné hlasy je Rolf Disch svými tradičně netradičními domy v současné době nejznámějším „solárním“ architektem v Německu. Celkem zde v Schlierbergu najde domov 250 lidí a dále tu budou i obchody a kanceláře. První obyvatelé tu bydlí již od května 2000. V tuto chvíli stojí osm modulových domovních komplexů: každý z nich obsahuje zhruba šest řadových domů o velikosti 75-275 m2. Zájem o podobné bydlení mají i lidé z jiných německých měst, ale problémem je najít osvíceného investora, který by do toho zpočátku šel. „Podnikatelé z toho mají trochu strach,“ přiznává Disch. Zdejší klienti ale mají výhody např. u bank - vzhledem k tomu, že neutratí měsíčně nic za topení, dávají jim banky ochotně úvěr na 20 let s úrokem 3,5 %. Za prodej elektřiny vydělá dům svému majiteli částku poměrnou 1 € na m2 za měsíc. „A navíc se obyvatelé nemusí bát zvyšování cen energií,“ dodává Rolf Disch. Pro nejchladnější dny v roce je v domech stěnové topení, domy jsou napojeny na místní moderní teplárnu na dřevní štěpku (též pro přípravu TÚV). Obyvatelé sídliště vaří buď na propan-butanu, který je v Německu levný, nebo na elektřině (pak je ovšem energetická bilance domu zřejmě o dost horší). Domy fungují bez dotací, vše probíhá na běžném komerčním základě. „Je absolutně nezbytné, aby se tato sídliště osvědčila a aby se ukázalo, že vše funguje i bez subvencování,“ soudí arch. Disch. „Svět si musí zvyknout na to, že pasivně plusové domy jsou reálná alternativa.“

Sluneční město - foto, Hyperbydleni.cz

Netradičně tradiční dům

Přínos architekta nespočívá ani tak v novém koncepčním řešení společného bydlení. Zásadní novum však spočívá v aplikaci alternativních technologií, využívajících sluneční energii a snižujících tak zásadně provozní náklady domu. Dischův stavební typ vychází z „klasického“ domu. Veškeré obytné místnosti domu jsou situovány k jihu, zatímco technické zázemí, koupelny a užitné místnosti jsou umístěny ke straně severní. Propagovaný typ domu, tj. dřevěný dům se sedlovou střechou, navíc odpovídá bezpochyby oblíbenému lidovému německému domu, jak jej například známe již z Goethova zahradního domu z Výmaru. Typ tohoto jednoduchého domu se sedlovou střechou, pravidelnými okny a zahrádkou, byl později rozveden ad absurdum v dřevěném stuttgartském sídlišti Am Kochenhofz let 1927-1933, stavěném jako protipól současně stavěnému sídlišti Weiílenhof, jehož koncept vypracoval Mies van der Rohe. Masterplan sídliště Am Kochenhof vypracoval výrazný reprezentant tzv. Stuttgartské školy Paul Schmitthenner. Jeho domy byly celodřevěné a především dostupné „lidovým masám.“

Sluneční město - foto, Hyperbydleni.cz

Ve znamení techniky

Samozřejmě jsou domy Rolfa Dische naplněny novými technologiemi, otevírají se cele prosklenou stranou k slunci, avšak idejí, dispozičním uspořádáním místností, výběrem materiálu i technologií výstavby se přidržují tradičního, časem prověřeného a „lidmi přijatého“ schématu. Účelné je bezesporu vyřešení zásadního problému, jaký v každém městě tvoří hluk. Jako bariéru totiž situoval do čela domů vlajkovou, resp. sluneční kancelářskou budovu (Sonnenschiff), čímž vytvořil dostatečnou protihlukovou ochranu a zároveň tím i uzavřel komplex sídliště a dosáhl pocitu intimity. Oproti celkovému dojmu vyváženosti a harmonie, podtrženému mimo jiné i jižní fasádou z poměrně vzdušné vertikální a horizontální sítě zábradlí a okenních rámů, působí poněkud nepřirozeně snad jen přístavby pro kola a nářadí, jež jsou nabízeny jako vybavení každého domu. Kůlny však ubírají místo z již tak malé zahrádky a svojí kompaktností působí poněkud disharmonicky. Samozřejmě zde hrála roli především otázka finanční. V nabídce Rolfa Dische jsou i podsklepené domy, jejich výstavba by však zatížila již tak vysokou cenu 2800 Euro/m2 obytné plochy.

Sluneční město - foto, Hyperbydleni.cz

Útěk do světla

Zájem o bydlení ve Schlierbergu je obrovský. Zpočátku prý byli lidé trochu nedůvěřiví, ale nyní se již přesvědčili, co vše slunce dokáže. „Ukázalo se, že to funguje a že tyto domy opravdu nepotřebují žádnou energii,“ říká hrdě Rolf Disch. Začali přitom skromně, s pěti domy v roce 2000. Dnes jsou už všechny domy na sídlišti prodané a jak říkají zástupci zdejší realitní kanceláře, mají daleko více zájemců než mohou nabídnout domů. Domy jsou vesměs orientovány na jih. Typické je pro ně pasivní využití sluneční energie, masivní zateplení (U = 0,12 W/ m2. K), kvalitní okna s trojskly ( minimálně 0,8 W/m2.K), aktivní větrání se zpětnou rekuperací tepla - tedy vše, co je běžné pro pasivní domy. Plusovou bilanci dodávají fotovoltaické panely, které kompletně pokrývají celou střechu a tvoří i přesah střechy nad balkónem. Jsou tedy i určitým architektonickým prvkem, navíc v létě brání přesah střechy přehřívání obytných prostor. „Domy vyrobí 5x více elektrické energie, než spotřebují jeho obyvatelé,“ potvrzuje Rolf Disch. „Problém je, že lidé stále ještě nechápou, jaké obrovské možnosti využití se skrývají v obnovitelných zdrojích energie,“ říká arch. Disch. „Místo jejich dalšího rozvoje se u nás mluví o další těžbě uhlí. Občas jdeme dozadu místo vpřed.“

Sluneční město - foto, Hyperbydleni.cz

Bojovníci s atomem

A jak tento rozmach využití sluneční energie ve Freiburgu vlastně začal? Kolem roku 1975 měla být u města postavena atomová elektrárna. Místní lidé ji nechtěli a nakonec dosáhli, že vláda stavbu zrušila. Museli se ale poohlédnout po jiných formách energie. Proto město zpracovalo novou energetickou koncepci, ve které hrály hlavní roli úspory energie. Myslelo se na využití kogenerace a obnovitelných zdrojů a rozvoj moderních technologií. Občany Freiburgu boj s atomem něco stál, platí dobrovolně více peněz za energii tím, že využívají takzvané zelené tarify. Z takto získaných peněz se financují programy na rozvoj obnovitelných zdrojů energie.

Sluneční město - foto, Hyperbydleni.cz

Síla fotovoltaické lobby?

Zdaleka ne všichni příznivci obnovitelných zdrojů ale jsou z prudkého rozvoje fotovoltaiky nadšeni, o průměrných Němcích ani nemluvě. Elektřina z fotovoltaiky se vykupuje za 4x vyšší cenu než ze zdrojů konvenčních, což samozřejmě zaplatí všichni spotřebitelé ve zvýšené ceně elektřiny. Dosud činí tyto náklady asi 1 Euro na rodinu za měsíc, ale s rozmachem fotovoltaiky se tato částka bude samozřejmě zvyšovat. Mnozí odborníci proto namítají, že by se stejných environmentálních přínosů dalo mnohem levněji a účinněji využít rozvojem fototermiky (ta totiž zdaleka nepožívá takových výhod jako fotovoltaika) či biomasy. Výhody pro fotovoltaiku jsou podle nich jen důkazem síly fotovoltaické lobby. Příznivci fotovoltaiky vzápětí zpravidla opáčí, že všechny typy OZE mají v systému své místo. Faktem nicméně zůstává, že OZE se staly velmi důležité z hlediska zaměstnanosti. Dnes dávají práci 130 000 lidí (jen větrná energetika zaměstnává 60 000 lidí) a jsou tak větším „zaměstnavatelem“ než atomový a uhelný průmysl dohromady.
 



Diskutovat Tisknout článek

Hodnocení článku

hlasů: 10

Diskuze

Článek Sluneční město zatím nikdo nekomentoval. Buďte první!

počet příspěvků: 0

Zobrazit diskuzi » Přidat příspěvek

Najděte si své bydlení

Vybírejte z více jak 114000 nemovitostí v ČR

Nemovitost

Kraj

Obsahuje text

Poradna

Legislativa

 Poradce Hyperbydlení

Vaše dotazy zodpoví
Poradce Hyperbydlení

Otázek: 114 Vložit dotaz

veletrhy

Veletrhy - foto, Finále golfové sezóny!, Hyperbydleni.cz

Finále golfové sezóny!

18.09.2017

Tento pátek 22.9. golf, motorky, vrtulník a...

Veletrhy - foto, Nenechte si ujít mezinárodní stavební veletrh FOR ARCH, Hyperbydleni.cz

Nenechte si ujít mezin...

14.09.2017

Blíží se čas jednoho z nejoblíbenějších a...

Veletrhy - foto, Vše pro stavbu a interiér najdou návštěvníci na březnovém souboru veletrhů, Hyperbydleni.cz

Vše pro stavbu a inter...

01.03.2017

Stovky českých i zahraničních společností se...

Veletrhy - foto, Nakupte dárky na Vánoce na největším předvánočním veletrhu STŘÍBRNÉ VÁNOČNÍ DNY, Hyperbydleni.cz

Nakupte dárky na Vánoc...

29.11.2016

Chcete pořídit svým nejbližším pod stromeček...

Další veletrhy »

Články z našich webů

vlevo
vpravo