Zájem o dřevostavby v posledních letech v Česku stoupá. Některé informace ale lidem stále chybí. Všechny podrobnosti o dřevostavbách se mohou jejich příznivci dozvědět buď na veletrzích nebo přímo u developerských společností, které domy nabízejí.

Banky a dřevostavby

Standardně na úvěrovém hypotéčním trhu platí, že pro neobývanou dřevostavbu se za takzvanou technickou hranici životnosti definovanou bankami pokládá 60 až 70 let a pro kamennou stavbu 100 let. Technická životnost nemá podle mnoha konkrétních bankovních zdrojů Wüstenrot na ochotu banky poskytnout úvěr ani v jednom případě praktický vliv, protože úvěry se poskytují nejvýše na 30 let.

Hodnota dřeva klesá rychleji

Za jistinu hypotéčního úvěru se pak považuje odhad tržní hodnoty domu v místě jeho umístění v okamžiku dokončení výstavby, vychází se také z pořizovací ceny. Použité materiály drtivou většinou nehrají v úvěrové smlouvě roli. Ale to, že české banky kladou na technickou životnost dřevostaveb (ovšem zcela bez technického důvodu) o desítky let menší hodnoty, než na životnost kamenných staveb, působí na trhu s nemovitostmi jako princip, podle kterého hodnota dřevostavby s přibývajícím časem ubývá rychleji.

Negativní dopad takového principu může být významný. Proti jeho působení se neubrání ani sebelepší dřevostavba, ani právně vzdělaný odborník. Pokud jde o skutečnou životnost zejména obývaných staveb, pak ta je u dřevostaveb i kamenných staveb mnohem větší než tzv. technická.

Kdo s koho

Nelze ale jednoznačně rozlišit, má-li obecně delší životnost dřevostavba nebo kamenná stavba. Při dobrém konstrukčním řešení stavby a bezchybném provedení (a to je důležité) závisí životnost obou typů hlavně na údržbě. Obvykle mnohem dříve, než obývaná stavba zcela dožije, je spíše podrobena zásadní rekonstrukci, po které začíná žít de facto znova. Říkáme tomu morální zastarání stavby. Toto se může dle řešení dispozic a nároků obyvatel dostavit již za 15-20 let. Nevyhovuje pak již zkrátka uspořádání domu, neřeší se tedy prioritně rozlišení maximální životnosti, ale doby, kdy nastává morální zastarání. V případě dřevostavby je tu opět podstatná výhoda a tou je snadnější možnost přeuspořádání většiny příček. Snad jedinou nevýhodou dřevostaveb se může stát, že vzhledem k velké rychlosti výstavby montovaných dřevostaveb nelze ručit rozestavěnou stavbou. Snad všechny hypotéční a bankovní ústavy společně s katastrálním úřade zatím nestačí včas zareagovat na fakt, že váš dům je nejdříve ve fázi plánů, v tu chvíli žádáte o úvěr, a najednou váš nový dům stojí. Proto je z praktického hlediska ideální mít na krátkou dobu výstavby možnost záložních pro středků, které pak rychle vrátíte z hypotéky či úvěru ze stavebního spoření. A bankovním ústavům doložíte fakturami na dům.

Vzdorují i ohni

K požáru může přirozeně dojít v jakékoliv budově. Z mnoha zkoušek v terénu, a také v případě, kdy k požáru v dřevěném domě došlo, se ukázalo, že požární odolnost dřevěných konstrukcí je podstatně vyšší, než by se zdálo, přesto že jde o hořlavou hmotu. Tato skutečnost je dána mimo jiné tím, že dřevo obsahuje vždy tzv. rovnovážnou vlhkost, tedy jistou míru vody, která se musí nejdříve odpařit. Vlastní hoření tak trvá dlouho a pevnost konstrukce je pro hasiče předvídatelná. To je rozdíl například od oceli, která při dosažení určité teploty kolabuje náhle a bez varování. Dodejme, že železobetonové konstrukce po požáru většinou nelze již ze statických důvodů použít. Zatímco drobné dřevěné předměty snadno shoří, u objemných dřevěných kusů pronikne oheň do cca centimetrové hloubky a jeho další postup se výrazně zpomalí nebo až zastaví, neboť povrchová vrstva zuhelnatí a brání přístupu kyslíku.

Odolný masiv

Vůči vysokým teplotám je zbylý dřevěný masiv, i po odtěkání ligninu a pryskyřic, velmi odolný a navíc si zachovává výbornou mechanickou tuhost a pevnost. Je absurdní, že v současné době se začíná dřevěných obkladů také využívat jako ochrana ocelových konstrukcí. Ocel sice nehoří, ale měkne a její destrukce je totální, nečekaná a rychlá. O vlastnostech dřeva již zde řeč byla. Požární odolnost dřevostaveb splňuje veškeré příslušné normy, sluší se ještě připomenout fakt, že dřevostavby nemají oproti zděným domům žádnou svou méně přísnou normu.



text: Josef Novák

foto: archiv

Diskutovat Tisknout článek Pošli e-mailem

Hodnocení článku

hlasů: 19

Hodnota 12345678910

Diskuze